Kdo jsem ?

Pokud vás zajímá, kdo vlastně jsem, čím jsem si prošel, zde se něco z toho dozvíte. Seznámíte se s tím, jaká byla má podnikatelská cesta, která mi dala mé současné zkušenosti. Poznáte taky, z čeho vycházím, co můžete ode mě očekávat. Dozvíte se třeba i to, že se mi občas hodně dařilo, že jsem byl někdy jindy naopak totálně na dně. Nikdy jsem to ale nevzdal a stále se snažil dosáhnout ve svém podnikání úspěchu. Trochu skrytě doufám že, se z mé cesty v něčem poučíte, že v ní najdete nějakou inspiraci pro sebe.

Osudové setkání s počítačem

Počítače a programování, o tom mi neřekli ve škole ani slovo. V té době na začátku 80. let se totiž o počítačích toho ještě moc nevědělo. Vystudoval jsem v roce 1980 hornickou průmyslovku a rozhodně jsem se nechtěl smířit s tím, že budu den co den sjíždět do té černé díry. V časopisech se začínalo psát o počítačích a já věděl, že to je moje cesta, kterou se mám vydat.

Jako havíř jsem měl v té době dost peněz, přesto jsem odešel z Havířova do Prahy, kde jsem začal pracovat jako operátor počítače. Ten v té době zabíral celou místnost. V další místnosti vedle přitom bylo několik pracovnic, které zadávaly vstupní data. Byl jsem jen jeden ze dvou lidí, kteří dokázali ten počítač nastartovat. Napřed bylo nutné načíst do paměti děrnou pásku, potom už z klávesnice zadat příkazy pro načtení magnetické pásky s operačním systémem. Dokážete si to představit?

Jak se ze mě stal programátor

V té době se už začínaly objevovat první osobní počítače. Byly to stále spíše jen hračky napojené místo monitoru k televizi. Zajímal jsem se, jak mohou být takové počítače užitečné a jak je využívat. Možná si ještě bude někdo z vás pamatovat na počítač ZX Spectrum, kterému se říkalo GUMÁK. Měl totiž gumovou klávesnici. Místo monitoru se napojoval k televizi. Přesto jsem se na něm naučil programovat. Dozvěděl jsem se potom, že někde v Liberci hledají programátora.

Kupodivu mě tam vzali. Byl to podnik, který v té době stále ještě zpracovával na sálovém počítači agendy podniků. Já se tam stal specialistou na mikropočítače. V té době byl u nás jako mikropočítač považován osmibitový Robotron R1715, který neměl žádný harddisk, jen dvě disketové mechaniky, každá na diskety na 360 KB. Kupodivu, i na tomhle počítači jsem byl schopen naprogramovat agendu účetnictví a skladu.

Jak jsem začal podnikat

Doba šla ale dál. Ihned když to bylo možné, začal jsem v roce 1990 podnikat. Byla to moc zajímavá doba. Podnikat začínal vlastně každý, každý jsme se učili, co a jak dělat. Někdo to bral jako řemeslo, já v tom ale viděl mnohem více. Dostal jsem se ke knížce Myšlením k bohatství od Napoleona Hilla a ta mi doslova změnila život. Ukázala mi, že je nutné stanovit si náročný konkrétní cíl a jít si za ním přes různé překážky. Možná i díky této vizi stále i přes různé překážky stále podnikám.

Na začátku podnikání jsem využil toho, že jsem měl zkušenosti se zpracováním firemní agendy. Naprogramoval jsem proto aplikace, které mohli používat podnikatelé. Bavilo mě dávat lidem to, co hledají. Pomáhat jim v jejich podnikání. Naše programy používalo tři tisíce podnikatelů. Dali jsme jim možnost sledovat a zpracovávat na počítači jejich firemní agendy. Jejich účetnictví, sklady, závazky a pohledávky.

Naši zákazníci

Firmě se docela dařilo. Byli jsme dva společníci a měli jsme asi deset zaměstnanců. Tehdy ještě nebyl internet, dávali jsme proto inzeráty do novin, jezdili po výstavách, hledali nové možnost propagace. Snažili se být co nejvíce vidět.

Rozesílali jsme například i dopisy na adresy z různých katalogů. Dost se nám jich vrátilo zpět. Snad jen proto, že jsme špatně opsali adresu. Jednou z velkých akcí bylo, že jsme rozeslali 52 tisíc dopisů na podnikatele po celé republice. Pošta zrovna zdražovala poštovné, chtěli jsme proto využít poslední možnost poslat dopis za jednu korunu. Koupil jsem databázi podnikatelů na CD, vybral jsem některé obory podnikání a rozeslali jsme jim svou nabídku. Výsledkem bylo, že jsme měli zákazníky doslova po celé republice. Někteří z nich už neexistují.

Jak se ze mě stal milionář

V době začátku podnikání jsme byli silně ovlivněni knihou Myšlením k bohatství. Dali jsme si cíl, vydělat do roka (1991) milion korun. Ne čistého zisku, prostě jen příjmu. I tak se mi to zdálo strašně šílené. Přesto jsme si za tím šli a dost makali, aby se nám to povedlo. Postupně se to rozjíždělo. Nakonec jsme za ten první rok vydělali skoro dva miliony korun. Stávalo se nám, že jsme mívali v bance na účtu víc, než ten vysněný milion korun.

Bylo za tím spousta práce a vymýšlení toho, jak dostat vše mezi lidi. Moc rád na to vzpomínám, na ty doslova primitivní začátky podnikání, kdy ještě neexistoval internet. Kdy bylo těžké oslovit nové zákazníky. Dívám se kolem sebe, stále vidím i v dnešní době dost firem, které už mají sice k dispozici internet, přesto ho nedokáží pro své podnikání správně využít. Zůstávají i v dnešní době nových možností tam, kde já byl před víc, než dvaceti lety.

Jak jsem zkrachoval

Vypadalo to, že ten rozjetý vlak bude už těžké nějak zastavit. Někdy ale stačí málo a všechno se může náhle zhroutit. U nás byl ten začátek hodně náhlý a tvrdý. Kolegu, se kterým jsem společně podnikal, odvezli přímo z kanceláře do nemocnice s tím, že dál jsem už zůstal na všechno sám. Navíc, musel jsem mu vyplatit finanční podíl z firmy a udělal tam plno dalších chyb.

Ano, zkrachoval jsem. Vím, co je to být totálně na dně, nevědět co dál. Snažil jsem se vše zachránit, bylo ale jasné, že se mi to už nepovede. Někteří zaměstnanci odešli sami, pak jsem zbytek firmy někomu prodal a já byl znovu na začátku. Nebylo to jednoduché, protože jsem měl plno dluhů. Například, jen finančnímu úřadu jsem dlužil asi půl milionu korun.

Nové možnosti podnikání

Co dělat po krachu firmy? Zažili jste si to někdo? Já teda jo. Rozhodně to nebylo nic příjemného. Na druhou stranu, začal jsem tam v tom krachu nacházet pro sebe další nové možnosti. Ten krach totiž nebyl totální, mohl jsem totiž pokračovat ve svém podnikání dál.

Byl jsem znovu na začátku, cítil jsem ale, že má cenu snažit se to vše znovu rozjet. Rozhodně jsem se nechtěl vzdát a hledal jsem, jak je možné pokračovat dál. Cítil jsem, že jsou v podnikání stále nové cesty, kterými je možné jít. A to se mi na tom líbilo. Nevzdal jsem to, šel jsem po krachu zase dál. Mohl jsem znovu začít od začátku. Od začátku, kde mám možnost využít své zkušenosti.

Nový start podnikání

Začínal jsem v podnikání znovu. Rozhodně to nebylo jednoduché. Snažil jsem se využít toho, co už znám, v čem mě lidé znali. Pro mě to bylo vedení účetnictví. Začal jsem se specializovat na vedení osobní účetní agendy, na vedení domácího účetnictví.

Později jsem přidal i další program, který lidi dost zajímal. Věděl jsem, že se lidé snaží najít nějaký systém, díky kterému by mohli vyhrát ve sportce. Tak jsem jim ho dal k dispozici. Analyzoval losovaná čísla ve sportce a podle toho nabízel čísla, která budou možná dle statistik vylosována. Doplnil jsem to navíc možností doplnění těchto čísel do několika zajímavých rozpisů, které zvyšovaly šanci ba výhru. Já jsem lidem tvrdil, že ten program jim ukáže, že nemají šanci vyhrát. Přesto si ho lidé kupovali. Měl jsem dojem, že na tom programu jsem jediný, kdo na něm nějaké peníze vydělal. Pro mě to bylo důležité poznání, že je nutné dávat lidem to, co hledají.

Klondaik, programování pro každého

Co mě hodně bavilo, bylo vytvoření systémů, které dovolovaly každému naučit se programovat. Snad proto, že jsem sám zažil začátky programování. Snažil jsem se dát lidem systém, díky kterému by si mohly naprogramovat na počítači vlastní aplikace. Program se jmenoval Klondaik, snad i díky tomu, že měl charakterizovat mou kdysi dávnou snahu uniknout z tehdejší společnosti někam daleko pryč, do jiné dimenze. Třeba až někam na Aljašku, kde začala zlatá horečka.

Klondaik měl už v té době prvky moderního vizuálního programování. Navíc jsem se snažil, aby byl co nejvíce přístupný lidem. Aby se s ním mohl naučit programovat každý. Později jsem poznal, že nemám šanci jako jednotlivec konkurovat velkým gigantům. Navíc, příchodem internetu se doba zásadně změnila. A jen tak mimochodem, na tu Aljašku jsem se i díky tomuto programu opravdu dostal a prošel si dávnou legendární cestu zlatokopů.

Jak jsem začal tvořit webové stránky

Internet jsem poznal v roce 1996. Tušil jsem, že je to směr, kterému bych se chtěl dále věnovat. Nebylo to snadné, vše se muselo programovat, vytvoření webu bylo pokaždé velmi dlouhé. Jako fotograf jsem si chtěl naprogramovat fotobanku, kde bych prodával svoje fotky. Musel jsem naprogramovat celý systém od nahrání fotek, po jejich zobrazování a výběr, až po možnost zakoupení a zaplacení. Trvalo mi to rok, nakonec jsem ale žádnou fotku neprodal. Než jsem to dotáhnul do konce, přestalo mě to bavit.

Další projekt, do kterého jsem se pustil, byl už úspěšnější. Naprogramoval jsem reklamní systém TextLink, který zajišťoval výměnu textových reklamních bannerů. Pod mou správou fungoval asi dva roky, měl několik stovek uživatelů. Nakonec jsem ho prodal za pěkné peníze Zoneru. Věřil jsem, že internet hodně změní podnikání. Že přijdou aplikace, které dokáží převést podnikání na internet.

Nové možnosti díky internetu

Když se dívám zpět, nejzajímavější den v mém podnikání byl možná první leden roku 2007. Pro mě to byl vlastně ještě Silvestr, který jsem trávil u počítače. Hledal jsem jako fotograf, jak sepsat smlouvu s modelkou. Místo toho jsem ale našel anglicky psaný web, kde někdo nabízel ebook s tipy, jak podnikat ve fotografii. Hodně mě to zaujalo. Zjistil jsem, že je to v USA docela živá oblast, o které u nás v té době ještě vůbec nevědělo.

Například, jak vytvořit vlastními silami amatérské fotostudio? Jak fotografovat portréty? Jak upravovat fotky v počítači? Jak fotit svatby? To vše zpracováno ve forma placeného textu, nebo kurzu. Určitě zajímavá byla pro mě oblast podnikání ve fotografii. Byl jsem překvapený tím, jak může být takové téma zpracováno a lidem nabídnuto. Navíc za peníze. I když to byla Silvestrovská noc, já zůstal u počítače až do rána.

Návod, jak se stát milionářem na internetu

Začal jsem hledat veškeré dostupné informace. Musel jsem se pro to napřed vcítit do mentality Američanů. Musel jsem navíc překonat náskok, který v této oblasti měli. Viděl jsem velkou příležitost, která k nám dorazí až za několik let. Chtěl jsem být na ni připravený. Při hledání jsem nacházel produkty o internetovém marketingu, návody jak se stát za 12 měsíců milionářem, jak psát a rozesílat maily, nebo jak za 31 dnů rozjet své milionové podnikání.

Zajímala mě hlavně praxe, jak to vše realizovat? Jak vystavovat objednávky? Jak realizovat platby? Cítil jsem v tom velký problém, neznal jsem aplikace, které by toto řešily. Tušil jsem, že se blíží naprosto nová doba, kdy bude toto nutné znát a při podnikání používat. Bez obhledu na obsah, co se bude nabízet. Viděl jsem v tom pokračování mých aplikací pro podnikatele. Věděl jsem, že je to obor, kterému bych se měl věnovat.

David Kirš a jeho Milionové impérium

Zajímalo mě, jestli by bylo možné udělat něco takového i u nás? Myslel jsem si, že u nás by něco takového nejspíše neprošlo. Slibovat lidem, že mají možnost stát se milionářem. A pak se najednou u nás ukázal David Kirš, který to u nás v roce 2012 poprvé ve větším měřítku vše rozjel a zavedl do praxe. Přišel s kurzem Milionové impérium, kde učil lidi, jak je možné stát se do roka milionářem. Pro mě nebyla zajímavá ta částka, ale hlavně systém, který k ní mohl vést.

Jeho kurz obsahoval základy toho, co jsem už tolik roků studoval. Věděl jsem, že pokud se chci opravdu posunout dále, můžu právě od něho dostat zkušenosti, jak na to. David Kirš nabízel také webové aplikace, které řešily veškerou agendu spojenou s internetovým podnikáním. Šablonu na web, databázi kontaktů a zákazníků spojenou s rozesíláním emailů a hlavně, objednávkový a fakturační systém.

Web, který prodává sám automatizovaně

Web má jedinečnou možnost, že dokáže mnoho procesů zautomatizovat. Jako programátor jsem hledal možnosti, jak převést podnikání na internet. Informace o tom co dělám a nabízím, včetně systému objednávek a fakturace. Běžný web plní pouze základní funkci, kdy jen informuje o tom, co se na něm nabízí. To je ale v dnešní době už málo. Návštěvníka webu je nutné zaujmout natolik, aby vám zanechal na sebe kontakt, abyste mu mohli postupně ukázat, že máte pro něj řešení jeho problémů.

Konečnou fází prodejního procesu na webu je objednávka s automatickým generováním faktury. Po jejím uhrazení je přitom možné stejně automaticky dodat objednaný produkt, pokud je dostupný v elektronické podobě. Uvedené schéma v sobě obsahuje velké možnosti, jak působit na zákazníka. Dává možnost postupného převodu návštěvníka webu na platícího zákazníka.

Samotnému mi trvalo dlouho, než jsem našel aplikace, které dovolují uvedené schéma používat v praxi. Navíc, aby vyhovovaly českým zákonům a zvyklostem. Vy už je hledat nemusíte. Předám vám výsledky svého hledání a naučím vás používat aplikace pro podnikání na webu.

Jak jsem začal v 50 letech běhat

Tvrdí se, že většina podnikatelů zkrachuje do tří let. Snad je to tím, že nedokáží vytrvat v činnosti, která jim zpočátku nevydělá až tolik, jak si představovali. Nemají dostatečnou vytrvalost, nedokáží jít dostatečně za svým cílem. Vzdávají to předčasně. Myslím si, že právě vytrvalost jít si za svým cílem přes všechny překážky je pro podnikání hodně důležitá. Proto se taky říká, že podnikání je běh na dlouhou trať.

I proto mě kdysi napadlo, že bych si mohl zkusit zaběhnout maraton. Jako člověk, který nikdy neběhal, navíc ve věku 50 let. Já to bral jako podnikatelskou výzvu, zkusit si, jestli to dokážu. Trénoval jsem jen 100 dní a opravdu se mi to povedlo. Myslel jsem si, že pak udělám čárku za splnění úkolu a dál už běhat nebudu. Ale už v okamžiku, kdy jsem totálně zničený dobíhal po více než pěti hodinách do cíle maratonu, kdy mi spousta neznámých lidí fandila, jsem cítil, že není možné s tím skončit.

Maraton mi nestačil. V následujícím roce jsem se pustil do něčeho ještě šílenějšího. Postavil jsem se na start běhu dlouhého 100 kilometrů. V padesáti letech, když jsem předtím neběhal. Nějaký anonym mi tehdy napsal, že na to bych musel mnohem více trénovat. Už jen kvůli němu jsem těch 100 kilometrů opravdu doběhnul do cíle.

Nejde přitom jen o sport, taková neústupnost a vytrvalost je nutná i ve vašem podnikání. Pouze tak jste schopni posunout se dále.

Závod na tisíc mil (1600 km) pěšky, na koloběžce a na kole

Ve svém podnikání jsem poznal, že je nutné si občas důkladně odpočinout, odreagovat se a načerpat nové síly. Kdysi jsem se dozvěděl o závodě dlouhém 1000 mil (1600km) přes celé česko-slovensko. Někde se píše, že je to nejdelší a nejtěžší extrémní závod u nás. Je to sice hlavně cyklistický závod, já ho chtěl ale absolvovat pěšky. První rok jsem to vzdal na 140 kilometru. Moc mě to potom mrzelo, dal jsem si proto za cíl, že to jednou dojdu pěšky celé.

Trvalo mi to několik let, povedlo se mi to až v roce 2014 na čtvrtý pokus, kdy jsem došel pěšky celou trasu z nejzápadnějšího místa Čech až na nejvýchodnější místo Slovenska. Šel jsem to tři týdny a došel jsem pěšky závod jako třetí člověk v jeho historii.

V roce 2015 jsem absolvoval závod znovu, tentokrát na koloběžce. Na startu jsme byli na koloběžce dva, do cíle jsem na ní dojel jen já. Stal jsem se tak druhým člověkem, který zdolal tento závod na koloběžce.

Zbývala poslední kategorie, dojet 1600 km na kole. Povedlo se mi to v roce 2016. Stal jsem se tak prvním člověkem, který dokázal dokončit tento náročný extrémní závod ve všech třech kategoriích. Ve dvou z nich přitom zvítězit.

Pro mě je tento závod dlouhý 1600 kilometrů hlavně o tom, překonat sám sebe, překonat svou lenost. A to samé se snažím i podnikání. Proto i v podnikání stále hledám nové cesty, jak uspět.

Můžete se podívat na dvě krátká videa z mé cesty:

Rok 2014, pěšky 1320 kilometrů za 20 dnů

Rok 2015, na koloběžce 1623 kilometrů za 26 dnů

Každý podnikatel má svůj příběh, vlastní cestu

Ukázal jsem vám tu část svého příběhu a cesty, kterou jsem ve svém podnikání prošel. Naznačil jsem vám taky, kam chci jít dál. Pokud podnikáte, tak i vy máte určitě tu svoji zajímavou cestu. Víte proto, že ne vždy se daří, že ne vždy jdete tou správnou cestou. Podnikání, to je spousta možností a křižovatek. Každá vás může zavést někam jinam. Zvažte proto, jestli by nebylo vhodné tu cestu absolvovat s průvodcem, který by ukazoval směr správné cesty.

Nabízím vám spolupráci. Můžu jít po té cestě s vámi jako průvodce. Možná si říkáte, proč bych to měl být zrovna já? Třeba už jenom proto, že je dobré mít někoho, kdo vám řekne, že by bylo vhodné udělat něco jinak. Nebudu vám přitom mluvit přímo do oboru vašeho podnikání. Můžu vás ale provést tím, čemu rozumím já. Provedu vás tou správnou cestou do cíle.

Předám vám své zkušenosti z podnikání

Těm, kdo sledovali můj příběh až sem bych rád nabídl možnost, kdy jim pomůžu v jejich podnikání. Osobně mě moc zajímají moderní marketingové možnosti v podnikání. Zejména možnosti využití internetu. Neustále sleduj nové trendy, rád vás s nimi seznámím, rád je zavedu i do vaší praxe. Myslím si, že jsem prošel různými situacemi, díky kterým můžu posoudit, co a jak v podnikání řešit. Rád bych proto i vám nabídnul, že se stanu vaším průvodcem v podnikání.